kiwishrimp: Borobudur

Borobudur, který se stejně jako Prambanan nachází nedaleko města Yogyakarta, je největším buddhistickým chrámem na světě. Byl vystavěn v 8-9.století našeho letopočtu a opuštěn ve 14.století. Poté byl zapomenut a po dlouhou dobu ztracen v džungli. Znovu byl objeven v roce 1814 a poté zrekonstruován.

Protože jsme na Prambanan dojeli lehce místním autobusem, rozhodli jsme se využít hromadnou dopravu také na Borobudur. Dorážíme brzo ráno taxíkem na hlavní autobusový terminál Jombor a od tama už prvním ranním autobusem směr Borobudur. Zastávky jsou v Yogyakartě umístěny na vyvýšeném nástupišti, na které projdete přes turniket s lístkem, a poté z nástupiště nastupujete do autobusu. Dveře otevírá speciální pracovník, který zároveň vyvolává zastávky. V menších městech, kde autobus tak často nejezdí, většinou tento pracovník také z autobusu hlasitě vyvolává směr jízdy a snaží se nabantovat nové cestující. K Borobuduru přijíždíme společně se školáky směřujícími do zdejší školy.

Monument se skládá z šesti čtvercových teras, završených třemi kruhovými. Buddhističtí poutníci začínají svůj výstup u základny Borobudury a postupným obcházením pater, prochází jednotlivé terasy až k nejvyšší centrální stúpě.

Celá stavba je poseta reliéfy, které znázorňují výjevy z Buddhova života. V sousedícím muzeu si můžete přečíst vysvětlení několika z nich. Monument zároveň obsahuje několik set soch Buddhy. Sochy se navzájem liší polohou ruk nebo mudrou, kterou předvádí.

Horní tři kruhové terasy jsou dokola obestavěny stúpami ve tvaru zvonu. Uvnitř každé z nich medituje ukrytý Buddha.

Dvě ze stúp odhalují Buddhu při meditaci.

No scratching- zákaz škrábání. Kolem pasu máme uvázané sarongy, což je místní oděv, který by se měl nosit do chrámu.

Monument se postupně vylidňuje od nedočkavců, kteří zde přišli na východ slunce, zároveň ještě není zaplaven davy turistů přijíždějícími zájezdovými autobusy. Jsme tu v pravou chvíli a Borobudur si můžeme pořádně vychutnat.