úterý 31. prosince 2013

Jížní ostrov a dobrodružství s lachtany v národním parku Abela Tasmana

Celou dobu na Severním ostrově slyšíme, že Jižní je stokrát krásnější. Tak jsme tu.
Nádherné výhledy na krajinu jen z cesty to potvrzují. Hobití kopečky Severního ostrova se tady proměnily v hory.



Čeká nás tady náš druhý Great Walk, v tomhle případě spíše Great Plavba. Chystáme se plout s lachtany a delfíny v národním parku Abela Tasmana.
Půjčujeme si na dva dny mořské kajaky. My s Kubou máme kajak pro dva. Lukáš už je zkušenější a půjčuje si kajak sám. Lektor nám ukazuje, jak se z kajaku dostat, když se s námi převrátí vzhůru nohama. Ptám se ho, kolikrát se nám to stane. Slibuje, že ani jednou. Ukazuje nám taky místa, kde můžeme vidět lachtany. S lachtanama už otravuju kluky od Wellingtonu, tak snad je uvidíme.



Vyplouváme z Marahau směr Fisherman Island. Voda je klidná, nebe modré. Chvilku mně trvá než pochopím, jak pádlovat s pádlem na obě strany. Ale už to s Kubou ladíme a doháníme Lukáše. 



První zastávku dáváme na již zmiňovaném Fisherman Island. Tak nádherně zlatý písek jako tady jsem ještě neviděla. Obklopuje nás tyrkysově modrá voda, zlatavé zátoky, tvarované útesy, tmavě zelené pahorky lesů na březích. Nechápu, jak je to možné, jak moc různorodou krajinu a přírodu už jsme tady na Novém Zélandu viděli.



Pádlujeme dál k Adele Island, na severu ostrova by měli být vidět lachtani. Doplouváme k severnímu skalnatému pobřeží Adele Island, ale po lachtanech ani vidu ani slechu. Chvíli čekáme a plujeme dál podél břehu, ale nikde nikdo. Začíná foukat vítr a vlny narážejí na loďku. Čeká nás ještě nejdelší úsek plavby. Vzdáváme lachtany a plujeme dál.
Zbývá nám obeplout výběžek skalnatého pobřeží. Vítr i vlny jdou proti nám a pluje se o dost hůře než ze začátku dne. Skalnaté pobřeží kolem nás je ale ideální pro pozorování ptáků. Vidíme spoustu racků, kormoránů, ústřičníky se sytě červenými zobáky, bíločerné pisily. S protáhlým tělem a stojatým postojem nás dokonce kormoráni Spotted Shag zmátli a první jsme si mysleli, že vidíme tučňáky. A Lukáš na jedné pláži tučňáky opravdu viděl. Žijí tady tučňáci modří nejmenší.
Konečně obeplouváme tento šílený výběžek a míříme do klidného zálivu k Anchorage Hut, kde máme rezervované místo pro stan. Ještě není tma a tak se jdeme projít na nedalekou vyhlídku. Když chci kreslit výhled, zjišťuju, že mi kluci vystřihli a dali do pastelek obrázek lachtana :) Takže nemůžu být smutná, že jsem žádného lachtana neviděla.




Druhý den je počasí ještě lepší. Plujeme zpátky do Marahau. První s Kubou pádlujeme k pláži, kde včera Lukáš viděl tučňáky. Máme smůlu. Jinak si to ale dneska užíváme. V části, kde byly včera vlny a pádlovalo se těžce, dneska lehce a rychle proplouváme. Pozorujeme na pobřeží ptáky, když Kuba uvidí lachtana!!! Plujeme blíže a fakt tam je. Nejde skoro vidět mezi stejně barevnými skalami, ale po chvíli skáče do vody a začíná se v ní točit. Točí se v ní dokola a prostě si to užívá. Plujeme dál a vidíme dalšího lachtana, tak dvakrát třikrát většího tlusťocha rozvaleného na skále a vyhřívajícího si svoje tuky. Dva lachtani nám nestačí a pádlujeme k severnímu pobřeží Adele Island. Od tama se už zdálky ozývají podivné zvířecí zvuky. Lachtani si vymezují své teritorium. Na břehu jich je hned několik, skáčou do vody a zase na břeh. Udržujeme si od břehu určitý odstup. Jeden lachtan se ale s odstupem nepáře a točí se dokola ve vodě kousek od naší loďky. Točí se a točí. Ukáže občas ploutvičky a nosík, který si ploutvičkama otírá, ale pak se zas točí dokola dál. 



Tak to jsem po včerejšku bez jediného lachtana nečekala. A to jejich točení dokola je nejlepší.


Žádné komentáře:

Okomentovat