Centrum města tvoří náměstí San Francisco s kostelem.
Pro turisty je nejznámější tzv. čarodejnicky trh. Nejčastější suvenýr bývá svetr z alpaky, ale můžete tady koupit i lamí embryo.
Navštěvujeme tady muzeum koky, které je nic moc až na to, že tady můžete koupit hodně silné bonbóny z koky.
Z Estacion Central vyjíždíme červenou lanovkou do stanice 16 de Julio na vyhlídku do části města El Alto. Z lanovky jde teprve pořádně vidět velikost města a taky třeba obrovský městský hřbitov.
Nadmořská výška La Paz je 3640m.n.m a nadmořská výška El Alta dokonce 4150m.n.m.
Když přijíždíme do města poprve, jsme už aklimatizováni ze zbytku Bolívie a nadmořskou výšku vůbec nepociťujeme. Podruhé se ale do města vracíme z deštného pralesa v Rurre a vyjít tady kopec a ještě s krosnou na zádech se stává nadprůměrným sportovním výkonem, naštěstí jinak je to už ok.
Nahoře v části El Alto se rozkládá obrovský trh, vypadá to, že tady seženete cokoliv. Zaujal nás třeba malý šicí strojek, který vypadá jak kancelářský koník.
Při naší druhé návštěvě La Paz se k nám přidává na další cestování náš kamarád Dan s Přemou.
Prozkoumáváme La Paz a El Alto o něco víc. Na červenou lanovku navazuje lanovka modrá, tak šup na ní. Pod námi nekonečný trh stále pokračuje.
Z modré lanovky jde vidět taky několik barevných domů s typickým bolivijským tvaroslovím, to se inspiruje v andském umění a barevných vzorovaných tkaninách.
Domům se přezdívá tranformers nebo cholets, což je sloučenina slov chalet (chata) a cholita (tradičně oblečená žena).
Původně zedník, později architekt Freddy Mamani je předním zástupcem tohoto architektonického stylu, který se jmenuje nueva arquitectura andina. Na internetu se špatně hledá, kde jdou cholets vůbec najít. Nejvíc jich je vidět tedy z modré lanovky, další várka cholets se nachází na ulici Bolivia ve čtvrti Adéla. Úplně nejznámější zelenou choletu uvidíte. z busu z La Paz směr Copacabana po levé straně. Já jsem ji nestihla vyfotit a tak dávám odkaz na obrázek zde.
Každou neděli se koná v La Paz cholitas wrestling, jsme zrovna tady a tak se pod představou, že uvidíme více z místní tradice, jdeme podívat. Mimochodem před arénou se nachází taky jeden barevný dům cholet - tentokráte červený.
No spíše než nahlédnutí do místní tradice se jedná o frašku pro turisty. I tak je tady ale i dost místních. Jediným pozitivem je, že jsme k lístku dostali popcorn a pití navíc. Jinak se cholitas naučeně a ne vůbec spontánně přehazují jedna přes druhou.
Dál tady zůstávat nechceme, pokračujeme k největšímu jezeru v Jížní Americe - jezeru Titicaca.
Žádné komentáře:
Okomentovat