Počasí nám začíná přát. Po cestě se před námi odhalují nádherné výhledy na vysoké hory. Odbočujeme z hlavní silnice k jezeru Hauroko.
Z půlky zatopeném molo, krásně čirá voda a za ní se tyčí vysoké hory se sněhovými čepičkami. Na břehu chystají lodě dva kajakáři na několikadenní výlet. Dáváme tady svačinu a jedeme dál.
Na jeho břehu jezera Monowai se mění veliké balvany v oblázky viditelné v průzračné vodě. Jezero obklopuje lišejníkový les. Je tady ale spoustu otravných mušek sandflies a tak pokračujeme dál v cestě.
Projíždíme taky kolem jezer a stejnojmenných měst Manapouri a Te Anau. Ve městě Te Anau zjišťujeme, že cesta a tunel k fjordu Milford Sound je otevřen. Máme štěstí, kvůli povodních byl ještě předevčírem tunel zavřený a k Milford Sound by jsme se nedostali. Chceme dnes dojet, co nejblíže, abychom ráno stihli první loď. V údolí usedá mlha a my přespáváme v kempu.
Ráno na Kea pointu potkáváme papouška Kea.
Blížíme se k tunelu Homer, který byl dlouhou dobu nejdelší tunel s nezpevněnou štěrkovou cestou na světě. Tunel klesá 129m v délce 1,2km. Když v něj projíždíme připadá nám jakoby jsme klesali do pekla. Cesta tunelem je opravdu úzká, provoz je jednoproudový.
U lodního terminálu nás čeká nádherný výhled na horu Mitre Peak. Se svými 1692m formuje dominantu Milford Sound. Své jméno hora dostala, protože obrysem připomíná biskupskou mitru.
Naše loď vyjíždí úplně jako první z několika lodí zakotvených v terminálu a zčeřuje už dalším lodím klidnou hladinu.
Na skalách jsou vidět místy zbytky mědi. Některé skály mají v sobě hluboké trhliny, které vznikly zemětřesením. Z trhlin většinou vytékají dočasné vodopády.
Vodopád Stirling, 146m vysoký, je druhý nejvyšší stálý vodopád na Milfourd Sound. Říká se, že voda z něj omlazuje, proto lodí přijíždíme přímo k němu.
Lachtaní skála je oblíbené místo lachtanů. Dospělí lachtani přes den loví na moři. Na skále odpočívá lachtaní mládě a okolo ve vodě dovádí spousta malých lachtánků. Během naší plavby potkáváme v moři plavat taky několik tučňáku.
Tasmanovo moře
Po plavbě lodí podnikáme v blízkosti ještě několik menších procházek. Jedna z nich je k 22m hluboké rokli Chasm na řece Cleddau.
Cesta k jezeru Marian vede lesem, kterým prostupuje několik údolí, kterými se občas valí balvanové laviny. Od jezera dokonce vidíme jednu lavinu padat z nedalekého vrcholku.
V jezeru se zrcadlí okolní hory a pohled na něj je opravdu nádherný. Slunce ale svítí tak silně, že je celkem nemožné jezero vyfotit.
Žádné komentáře:
Okomentovat