čtvrtek 7. listopadu 2013

U Johna na farmě

Druhý týden na Novém Zélandu se přesouváme z centra města na západ od Aucklandu na Johnovu farmu do Kumea. Kumeu je ovocnářská a vinařská oblast. Podél silnice se zde nachází spoustu stánku s ovocem, zeleninou a jahodovou zmrzlinou, kterou ochutnáváme hned druhý den.


John na své farmě chová několik ovcí, dva koně Lulu a Scoobyho a slepice.


Krásně udržovaná zahrada skýtá několik různých zákoutí, jezírko, spoustu ovocných stromů, palem a taky bazén.


Obytný prostor domu je prosklený a komunikuje se zahradou.


John je výborný hostitel a ještě lepší kuchař, jeho teplé večeře si moc užíváme. Připravil pro nás stejk se třemi druhy salátů, lasagne v trojobalu, houbový pie, jehněčí, které vařil 5 hodin s výbornou celerovomrkovou omáčkou a pečenými sladkými brambory kumara a grilovanou mrkví...
Na narozeniny mi s Kubou jako překvapení společně připravili dort jménem Pavlova po ruské baletce, které ho připravil australský šéfkuchař. Dort chutnal uvnitř podobně jako marshmelou, potřený byl šlehačkou a zdobený jahodami a zlatým kiwim. Na Zélandu mají kromě námi známého zeleného ještě zlaté kiwi.


Další ovoce, které u Johna ochutnáváme je tamarilo neboli stromové rajče. Musí se nejprve uvařit a oloupat. Chutí nám připomínalo červený rybíz a jedli jsme ho společně s tvarohovou zmrzlinou.
Od Johna se vydáváme na výlet do Devonportu, předměstí severně od Aucklandu. Z Devonportu se nabízí dobrý výhled na centrum města.


Nachází se zde spoustu viktoriánských domů a vilek. Na hlavní ulici Victoria Road jsou rozesety kavárny, restaurace, knihkupectví.
Ve městě vidíme velkého bílého papouška.


Výhled z vyhaslé sopky North Head, kde se nachází taky vojenské muzeum. Na tamější základně je dnes umístěna posádka s asi 2200 muži.


Navštěvujeme pláž východního pobřeží Takapunu. Na zlatém písku je zde rozeseto spoustu mušliček.


U Johna si dovybavujeme auto. S Kubou jsme vymysleli sofistikovanou konstrukci postele. Je rozkládací, takže nás může jet v autě pět nebo můžeme přes zadní sedačky rozložit postel.


Na trhu v Avondalu, kde jsme koupili polštáře do auta, talíře a hrnec.


Na festivalu indického vegetariánského jídla Diwali v centru města. Teď už víme, že chickpea nejsou kousky kuřete, ale cizrna.

 

Žádné komentáře:

Okomentovat