Christchurch

Pokud bagry opravdu přináší štěstí, v Christchurch žijí ti nejšťastnější lidi na světě. Městem zní píseň Tak dej cihlu k cihle v podání bagrů, vrtaček a zbíječek. Centrum města bylo zničeno dvěma velkými zemětřeseními v letech 2010 a 2011. Jakkoliv moc si představujete rozbité město po zemětřesení, tak si ho představte ještě stokrát více rozbité, a vaše představa se bude blížit Christchurch. Je to navíc druhé největší město na Novém Zélandě a největší město na Jížním ostrově, takže škody nejsou malé. Smutný dojem je na některé naprosto nové moderní budovy jako třeba Galerii umění, stadion Jade, které jsou kvůli zemětřesení uzavřeny za červenou páskou. Celé město působí nejen rozbitým ale také plochým dojmem. Všechny vysoké budovy byly kvůli poškození nedávno strženy. Okolí města obkloupují hlavně suburbs s bílými jednopodlažními domky s vodorovným dřevěným obkladem a zelenou střechou nebo nákupní centra a firmy. První dojem z Christchurch byl velmi špatný, ještě navíc po barevném a uměleckém Wellingtonu.

Někdy není ale dobré dát na první dojem a kouknout na věc pořádně. To jsme udělali. Vydali jsme se do centra znova a prozkoumali jsme ho pořádně. Uviděli jsme barevné město, plné umění a hlavně naděje. Tolik provizorních budov, domů, budek, městského nábytku, soch, plakátů, graffity a hlavně kreativity nenajdete jen tak v nějakém dalším městě.

Dobrým příkladem na začátek je ReSTART Mall od Buchan group. Obchodní ulici zde nově vytvořili z barevných kontejnerů. Pekařství, kavárnu i ty nejluxusnější obchody tady najdete v v prefabrikovaných nákladních kontejnerech. Na ulici navazuje spousta dalších stánků, kde můžete klidně platit kreditkou. Na nedalekém pódiu hraje živá hudba, lidi si na posezení z palet vychutnávají řecký gyros. Taky jsme si dali.

Dalším zajímavým projektem je provizorní katedrála z kartonových trubek od japonského architekta Shigeru Ban. Ten říká: „Kvalita budovy nezáleží na kvalitě použitých materiálů. Záleží na kvalitě prostoru a ten utváří objem, světlo a stín.“ Systém skládání kartonových trubek do trojúhelníku využil už při zemětřesení v Japonsku. Vyráběl takto provizorní přístřešky pro lidi, z kterých se po zemětřesení stali bezdomovci. Motiv trojúhelníku se mu navíc pro katedrálu hodil jako symbol boží trojice. Velikost trojúhelníku určil tak, že jim vepsal proporce rozbité katedrály. Takže se základna trojúhelníkové konstrukce směrem k oltáři zužuje stejně jako originální hmota katedrály. Inspiroval se také její hlavní rozetou. Motivy z ní použil pro okno svaté trojice.

Shigeru Ban tvrdí, že karton je levný materiál. Dohledala jsem ale, že postavit kartonovou katedrálu stálo v přepočtu 85 miliónů korun českých, z toho 64 miliónů zaplatila pojišťovna.

Rozbitá katedrála, která se nyní rekonstruuje.

Skvělý projekt od skupiny F3 Arkády nahrazuje  historicky významnou diagonální osu města. Jejich tvar vychází z Mountfordského neogotického oblouku. Rytmus a umístění oblouků je navrženo tak, aby podél nich mohly konat přechodné trhy.

Hned vedle Arkád se nachází modrý pavilón z palet. Navrhl ho architektonický ateliér Pivnice. Češi to ale nejsou, takže možná ani netuší, co jejich název česky znamená.

Další a další příklady prostorových zásahů v Christchurch. Někde si můžete záhrat na piáno, jinde zahrát minigolf, půjčit knížky z nefunkční ledničky nebo si zahrát na hudebním nástroji ze starých značek a hasících přístrojů.

Super nápad tenhle ten Dance-O-mat. Hodíte do něj minci jako do pračky v prádelně. Prádlo vám nevypere, ale nasvětlí přilehlou taneční plochu a začne hrát hudba. Takže si tady můžete pořádně zatančit.

Výborně všechny prostorové zásahy popisuje kniha Christchurch The Transitional City Pt IV. Je jich tam popsáno skoro 200.

Některé zásahy vznikly úplně spontálně. Například obyvatelé Christchurch začali dávat jako památku obětem zemětřesení do silničních kuželů květiny. Zaplnili jich tisíce.

Další vzpomínkou na oběti zemětřesení je instalace 185 prázdných židlí. Znázorňuje 185 obětí na životech při zemětřesení v roce 2011. Instalace je dočasná, stejně jako život.

Většina z těchto obětí zahynula ve výškové budově CTV, o které se již před zemětřesením spekulovalo, zda její konstrukce většímu otřesu odolá. Proto jsou nyní všechny konstrukce a detaily prováděny opravdu pečlivě. První otázka, na kterou se tady při navrhování klient architekta zeptá, je: A co udělá s navrhovanou konstrukcí zemětřesení?

Sami už jsme menší zemětřesení zažili. Poznali jsme ho tak, že se začaly hýbat dveře ve futrech.

Po stržení mnoha budov zůstalo odhaleno spousta holých stěn sousedních domů. Holé stěny jsou nudné a smutné. Mají tady na ně v Christchurch lék graffity!  Stěny potetováné jedinečnými velkorozměrovými obrazy, slouží jako výstavní plochy města. Graffitym se tady dá uživit.

Kromě toho probíhá v městském muzeu výstava street artu, jejiž součástí je výstava Banksyho! Jednoho z nejznámějších street art umělců na světě. Některé jeho graffity vám budou určitě povědomé, i kdyby jste ho neznali. Doporučuju shlédnout film o něm.

Spoustu světově významných street art umělců najdete také na zdech ve městě. Například zde dílo od talentovaného Belgičana ROA.

Stena australskeho umelce Rone, ktery se proslavil krasnymi graffity zenskych tvari po Melbourne. Nyni jeho ohromujici velkorozmerove obrazy najdete na stenach vsude po svete.

Z místních umělců je zde zastoupen například Wongi Wilson alias Freak. Graffity battle před jeho stěnou.

Zajimavou expozicí v muzeu je také instalace Final Act od australského umělce Iana Strange inspirovaná taktéž zemětřesením.

Není divu, že se Christchurch stalo dějištěm festivalu FESTA (Festival of Transitional Architecture).

„Město, které pořádně mluví, neexistuje díky zástavbě domů a budov, ale díky sdružení lidských bytostí.“ Lewis Mumford